Název

2020.07.22. - Hluboká nad Vltavou a kostel v Hosíně

Popis

Celkem neplánovaně to byl výlet o délce 12 km, kromě loveckého zámku Ohrada (viz předchozí album) na mě zanechal hluboký dojem hlavně novorománský kostel v Hosíně. Pokud jde o státní zámek Hluboká nad Vltavou ... pokusím se stručně přiblížit, jak Schwarzenbergové ke Hluboké přišli a proč a jak ji takhle přestavěli a proč se mi nijak zvlášť nelíbila.

Ostroh nad Vltavou si pro umístění hradu vyhlédl už král Přemysl Otakar II. kolem r. 1250, který chtěl zarazit pronikání rodu Vítkovců do nitra Čech, zvláště když jejich panství ležela v oblasti mezi Čechami a jeho nově nabytými územími na jihu. Po porážce a smrti krále na Moravském poli získal panství kolem Hluboké Záviš z Falkenštejna, asi nejznámější představitel rodu pánů z Krumlova. Ten poté získal v zemi velikou moc, oženil se s vdovou po králi, královnou Kunhutou, stal se poručníkem jejího syna Václava II. Ale jak šel čas, ledacos se změnilo, Závišův vliv se leckomu nelíbil, takže nakonec byl v r. 1290 Záviš popraven na tzv. pokutní louce pod Hlubokou. Poté panství Hluboká velmi často měnilo majitele, králové je dávali v zástavu ... vystřídali se tu např. páni z Lobkowicz, z Rožmitálu, z Pernštejna, z Hradce (kteří započali renesanční přestavbu hradu). Po bitvě na Bílé Hoře získal Hlubokou generál Marradas, významný generál třicetileté války. Jeho potomci pak v r. 1661 prodali Hlubokou Janu Adolfu I. ze Schwarzenbergu. To byl první Schwarzenberg, který získal tzv. inkolát, tj. právo se usadit v Českém království, a také první z tohoto rodu, který získal titul kníže. Usazení v Čechách si považoval, jeho rodina i všichni jeho úředníci museli umět česky, byl také velmi dobrým hospodářem, což se pak na další z toho rodu dědilo.

Přeskočím nyní nějaké to století - došlo k rozdělení Schwarzenbergů na 2 větve, starší hlubocko-krumlovskou a mladší orlickou. Pro zámek Hluboká je nejvýznamnější Jan Adolf II. kníže ze Schwarzenbergu (1799 - 1888). Vzdělaný pán, diplomat, zajímal se aktivně o průmyslovou revoluci a hornictví. Dvakrát navštívil Anglii a Skotsko a mimo jiné byl uchvácen architekturou tamějších hradů. Poprvé byl jeho společníkem na cestě hrabě Harrach - nelze se divit určité podobnosti Hluboké a východočeského Hrádku u Nechanic. Podruhé, už s manželkou Eleanorou, kněžnou z Liechtensteina, byl přítomen korunovaci anglické královny Viktorie. Tito knížecí manželé se nechali při romantické přestavbě zámku Hluboká inspirovat tzv. windsorskou gotikou. Práce v exteriérech i interiérech zámku pokračovaly až do 70. let 19. století. Zámek už z dálky působí jako bílý pohádkový přízrak s mnoha věžičkami, cimbuřím, arkýři a chrliči. Do jednotlivých místností zámku byly zakoupeny nebo z jiných schwarzenberských zámků svezeny starožitnosti výjimečné hodnoty. Mimořádná je sbírka gobelínů a zbraní, unikátní jsou sbírky keramiky, skla, delfské fajánse, benátské lustry, obrazy, koberce ...

Tolik literatura. Podle mě - je to honosné, ale přeplácané. Interiéry jsou kvůli dřevěnému obložení tmavé. Zřejmě špatně větratelné, zatuchlé. Na Hluboké jsem byla jen kdysi v dětství na školním výletě, a pod vlivem nádherné knihy Pavla Juříka "Jihočeské dominium" jsem se sem teď chtěla znovu podívat, zvlášť když tu nebudou výpravy Číňanů, Rusů apod. To nebyly. Ale prohlídky 1. okruhu se musely konat každých 7 minut, po 35 lidech, a to přitom všechny prohlídky byly v češtině. Takovou frekvenci prohlídek jsem jinde nezažila. Uvnitř se nesmí fotografovat a ani by to bylo nešlo - v menších místnostech moc lidí a všude přítmí. Interiéry určitě krásné, ale mně se Hluboká prostě nelíbila.

Pokud jde o novorománský kostel v blízkém Hosíně, o tom asi nejlíp promluví fotky. Obrovská, nápadná, uvnitř velmi zvláštní stavba, o které jsem se mimochodem dozvěděla na Rajčeti a kterou jsem moc chtěla vidět.

Mapa: https://mapy.cz/s/fetupazute

Kategorie a štítky

Nastavení