Název

Staré Město-Horské městečko pod Kralickým Sněžníkem

Popis

Vzpomínkové toulání městečkem na soutoku Vrbenského potoka a říček Krupé a Telčavy, pod Kralickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem. Původní obec Goldek (Zlatý Kout) je poprve připomínaná v r. 1325, kdy ji již jako městečko, rytíř slezského původu Jan Wüstehube daroval i se všemi zlatými a rudnými doly slezskému cisterciánskému klášteru v Kamenci. V r. 1336 navštívil městečko moravský markrabě Karel I., budoucí císař Karel IV., který městečko povýšil na svobodné horní město a dal mu do znaku horníka bojujícího s medvědem. Ve 14. stol. nabýval na důležitosti nedaleký Kolštejn (Goldstein), dnešní Branná a k vůli podobnosti jmen se začalo městečko Goldek nazývat jako "staré" (Antiqua Goldek). Název Staré Město se začal používat v 15. stol., kdy v důsledku husitství se začala prosazova čeština. V následujícím období se majitelé často střídali, r. 1425 město obsadili husité a těžba postupně ztratila na významu. Z r. 1575 jsou zmínky o nálezištích zlata, stříbra, mědi a železné rudy. Nyní těžba grafitu a dolomitického vápence. Hornictví bylo později nahrazeno plátenictvím. V letech 1617-18 nechala Alžběta Petřvaldská z Petřvaldu postavit protestanský farní kostel sv. Anny, upravený r. 1689. Konfiskovaný majetek po r. 1622 získali Lichtenštejnové, kteří zde vládli až do r. 1848. V letech 1618-19 byla vystavěna Adamem Hankem vystavěna renesanční radnice se stylovou věží, kterou i s městem vypálili r. 1645 Švédové. Po požáru v r. 1725 byla radnice obnovena a upravena v r. 1895. Radnice je sídlem také informačního centra, jehož součástí je i malé místní muzeum. Z vyhlídky radniční věže je vyhlídka na město i jeho okolí. Na náměstí byly vybudovány městská kašna s Neptunem z poč. 19. stol., barokní sousoší P. Marie s Ježíškem a sv. Janem Křtitelem z r. 1780 a sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1820. Je zachovaná i řada starobylých barokních a klasicistních měšťanských domů. V letech 1895-99 byla na vrcholu Kralického Sněžníku, kladskou sekcí Moravskoslezského sudetského horského spolku vybudována 33,5 m vysoká kamenná rozhledna podle návrhu vratislavského architekta Felixe Henriho, který se inspiroval středověkou architekturou. V r. 1912 nechal odbor německého turistického spolku Staré Město postavit u pramene řeky Moravy Lichtensteinskou srubovou chatu a v r. 1932 byla u chaty umístěna nevelká žulová socha slona. Zchátralá chata i rozhledna byly v letech 1971 a 1973 zbourány. Poblíž vrcholu se nachází trojmezní kámen Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství. Důlní závody společnosti Buhl-Alberti a. s., založené r. 1828, patřily r. 1938 k největším v Evropě. Převážně německé obyvatelstvo bylo po 2. světové válce odsunuto a město dosídleno také reemigranty z Rumunska a Maďarska. Nedávnou minulost připomínají desítky betonových pevnůstek, které kolem města a okolí tvořily souvislý pás opevnění. Některé pevnůstky jsou v současné době přístupné prohlídkám, kolem šesti pevnostních tvrzí vede Naučná stezka dlouhá 7,5 km. V areálu bývalých kasáren je zřízeno Vojenské Muzeum, kde jsou k vidění dvě expozice věnované historii československého stálého opevnění z let 1935-38 a československé armády. V druhé budově se nachází tři expozice: Českolslovenských legií, Stálé opevnění na Staroměstsku v letech 1935-38 a Osvobození ČSR v r. 1945. Dominantou okolí Starého Města je Kralický Sněžník (1424 m) s pramenem řeky Moravy a sochou slůněte. Z vrcholu jsou překrásné výhledy na Hrubý Jeseník, Orlické hory, Krkonoše a do rovin Kladska a Slezska. Na pohlednicích si můžeme prohlédnou město i jeho okolí v průběhu několika desetiletí.

Nastavení