Název

veleslavin_zamek

Popis

Zámek Veleslavín - Veleslavínský zámeček dnes slouží jako nemocniční zařízení, dlouho zde sídlila pneumologická klinika. Ta byla přemístěna do FN Motol. V rámci areálu se dále nacházejí dva samostatně stojící pavilony stejného využití. Jednopatrový objekt zámku chlubící se nad vystupujícím centrálním rizalitem nevelkou věžičkou je umístěn do příjemného prostředí menšího parku. Druhý pavilon v spodní části parku neutěšeně chátrá. Veleslavín, dlouhá léta statek benediktinského kláštera na Břevnově (nejstarší zmínku obsahuje zakládací listina břevnovského kláštera z r. 993), později (r.1420) připadl pražskému purkrabství. Známý je například tiskař Daniel Adam z Veleslavína. Ačkoliv přesné datum výstavby současného zámku známé není, stalo se tak určitě v rozmezí let 1730-50. Autorem návrhu by mohl být i samotný K. I. Dientzenhofer, který v té době pracoval pro stavební úřad Pražského hradu, jenž zámek nechal vystavět. Za pruského obléhání Prahy zde údajně bydlel i samotný pruský král Fridrich II. Současný stav pochází až z konce 19. století, kdy byl zámek po stranách rozšířen o krátká novobarokní křídla. Na konci 19. století byly zbourány hospodářské budovy, na začátku 20. století (1912) byl zámek rozšířen o krátká novobarokní křídla. V roce 1910 získali zámeček bratranci MUDr. Leo Kosák a MUDr. Oskar Fischer, kteří zde zřídili plicní sanatorium. 21. 3. 1939 přepsal MUDr. Oskar Fischer svoji polovinu na manželku, která nebyla židovka. I přesto byl celý objekt vyvlastněn pro Auswanderungsfond für Böhmen und Mahren. Oba majitelé byli přinuceni uzavřít nevýhodnou kupní smlouvu v létě 1941, po svém nuceném odchodu do ghetta Terezín. V roce 1946 požádal Viktor Kosák neúspěšně o navrácení majetku. Ten byl nakonec v roce 1951 převeden na Československý stát.

Kategorie a štítky

Nastavení