Název

16.11.2015 - Základy výcviku

Popis

Se štěňaty začínáme výcvik vždy oslovením jménem. Jméno nejprve naučíme pomocí odměn a vždy ho používáme pouze s příjemnými, pozitivními podněty. Při zákazu či napomenutí tedy neoslovujeme. Při cvičení používáme chválící slůvko či klikr, vždy co nejpřesněji ve chvíli, kdy štěně udělá požadovaný úkol. Poté odměníme tím, co štěně potěší - pamlskem, hračkou, pomazlením. Používáme to, co je odměnou právě pro naše štěně - nemá cenu dávat pamlsky psu, který trpí nechutenstvím nebo je přejedený a snažit se drbat hyperaktivní štěně, které před rukou uhýbá. Nespěcháme, chvilku cvičíme a postupujeme jen po malých krůčcích. Máme spoustu času, není kam spěchat a tak obtížnost zvyšujeme jen zvolna. Soustředění vydrží štěňatům jen minutku, dvě. Cvičení vždy ukončíme nějakým povelem - volno, běž a podobně, aby psík věděl, že nyní je čas si hrát jinak. Hrát, protože i cvičení za odměnu je pro něj hrou.
Dostali jsme se i k tomu, zda je vhodné plácat psíka novinami při nežádoucí činnosti. Opravdu se to tak dříve dělalo, ale vhodné to není. Pes se náhle, bez varování poleká a netuší, proč mu to páníček udělal. Naučí se jen to, že si na něj musí dát pozor a nemůže mu věřit. To není dobrá cesta. Pak budeme potřebovat psa zvládnout v nějaké krizové situaci a on si bude myslet, že ho chceme trápit a podle toho zareaguje. Místo toho používáme zákazový povel, kterému pes rozumí, naučila ho to už jeho maminka, jen ho zpočátku musíme vyslovit těsně u zakázaného předmětu a velmi důrazně. Pravděpodobně ho budeme muset ještě několikrát zopakovat a pak nás psík bude respektovat beze strachu a s důvěrou. Postupně stačí vyslovit zákaz jednou a z větší vzdálenosti, ale jako u každého výcviku i to potřebuje čas.

Nastavení